Já taky nejsem přímo ve městě, ale vím jaký to je, když si člověk připadá jak v divadle.
Jenom pro příklad v Berouně sem hned vedle náměstí dělala brzdy na Scorpiu. Komplet předek i zade včetně kotoučů. No tak co venku bylo krásně, já lítala kolem auta v monterkách a vždycky sem jen tak koutkem oka zahlídla jak někdo opodál stojí a sleduje mě. Nevím co si o mě lidi mysleli. No a druhej příklad to sem dělala na BXku v Praze ve Stodůlkách. Sídliště jak kráva, ze všech stran paneláky a já uprostřed parkoviště špinavá pod autem. Kolem chodily takový ty naleštěný paničky, sem si myslela o prde.i. Na to se ale dá zvyknout.
Někdo to obdivuje, někdo si myslí že mi přeskočilo, já to beru tak jak to je. Nikdo jinej to za mě neudělá. Sice jsem se dva a půl roku učila automechanikem, ale když si vezmu, co jsem uměla než jsem na školu nastoupila (bylo mi 23) a co mě tam "učili", tak můžu potvrdit, že platí.....neuč se, život tě naučí.

Udělala jsem tam ale osudovou chybu. Ukázala jsem že o některých věcech vím víc než je v knížkách a než bohužel věděl učitel. To by ale bylo na delší vyprávění. A tím tady nebudu otravovat.
goofy se dívám sme od sebe docela kousek